Karlovarský folklorní festival
Mezinárodní folklorní lázeň
3.–6. 9. 2020

Zúčastněné soubory

Arménský taneční soubor Kilikia, Praha

„Kilikia“ bylo středověké arménské království, jež se rozkládalo na území Kilikijské Arménie. Ve své době navázalo úzkou ekonomickou a kulturní spolupráci s Evropou včetně tehdejšího Království českého. I dnes pokračuje „Kilikia“ jakožto arménský taneční soubor v dávných tradicích a od roku 2018 reprezentuje arménskou kulturu v České republice. Tance, které v jeho podání uvidíte, se tančily již ve 14. století na bojištích a v arménských královských palácích.

 

Cimbálová muzika Veltlínek, Znojmo

Cimbálová muzika Veltlínek vznikla v říjnu roku 2011 při ZŠ Mládeže ve Znojmě a později se včlenila do Folklorního souboru Dyjavánek. Pravidelně vystupuje při nejrůznějších příležitostech na soukromých i veřejných akcích jako Hudební festival Znojmo, Festival vína VOC, Znojemské vinobraní, adventní koncerty a podobně. Zúčastnila se také mezinárodních folklorních festivalů v Plzni a ve Strážnici. V dubnu 2019 nahrála cimbálová muzika pořad „Na živú notečku“ pro Český rozhlas Brno.

 

Folklorní soubor Gaudeamus Vysoké školy ekonomické v Praze

Kořeny souboru Gaudeamus VŠE sahají do roku 1949, po celou dobu je spjat s Vysokou školou ekonomickou v Praze. Členové souboru jsou studenti a absolventi VŠE a dalších pražských vysokých i středních škol. V současné době ho tvoří taneční skupina a lidová muzika se zpěvačkami. Soubor se zaměřuje na scénické zpracování lidových písní, tanců a zvyků z českých regionů. Pro jeho vystoupení je příznačné hledání neobvyklých námětů a často i překvapivé zpracování motivů české lidové kultury, humor a velké zaujetí všech interpretů, pro muziku též její pohybové zapojení do komponovaných pořadů. Letos byla muzika souboru pozvána NÚLK ve Strážnici a spolkem iFolklor k vystoupení v projektu iFolkorníStrážnice.

 

Folklorní soubor Skejušan, Chomutov

Asi před 150 lety odešlo několik rusínských rodin ze slovenské obce Kamienka za prací do světa. Při svém putování se dostaly do Rumunska, kde se usadily. Přitom stále používaly svůj rodný jazyk, písně a zvyky. Po druhé světové válce se rodiny vrátily zpět do naší republiky a část se jich usídlila v Chomutově. V roce 1990 se pár nadšenců z jejich řad rozhodlo založit rusínský folklorní soubor, který pojmenovali podle vesničky Skejuša, kde se narodili. Tento soubor jako jediný v naší republice vystupuje a zpívá v rusínském jazyce. V tom nejopravdovějším smyslu slova uchovává a pěstuje tradice tohoto nepočetného etnika. Pravidelně vystupuje na tuzemských a zahraničních festivalech a přehlídkách a získává i mnohá ocenění za zpracování autentického materiálu.

 

Folklorní soubor Stázka, Teplá

Folklorní soubor Stázka vznikl v polovině 90. let při Základní škole v Teplé. Zpracovává české lidové písně, zvyky a tance a zabývá se i folklorem širšího Karlovarska, převážně z oblasti Poohří. Podílí se na organizaci soutěže Zpěváček Karlovarska a Setkání folklorních souborů v Teplé. Účinkoval na mnoha folklorních festivalech v Čechách i na Moravě a pravidelně jezdí vystupovat do Německa. Třikrát byl vybrán na celostátní přehlídku dětských folklorních souborů a v roce 2014 získal titul Laureát Strážnice 2014.

 

Lidová muzika z Chrástu, Chrást

Lidová muzika z Chrástu je český folklorní soubor. Věnuje se lidové hudbě ze všech regionů Čech a také folkloru Lužických Srbů. Vedoucím souboru a autorem většiny aranží je Vojtěch Kouba. Soubor vydal několik CD a také knihu Plzeňské písně s výběrem toho nejlepšího z folkloru Plzeňska. V roce 2018 bylo vydáno album Za čěskimi horami s písněmi Lužických Srbů. Na motivy koncertního pásma Naše zvony pěkně znějí byl v roce 2019 natočen stejnojmenný film.

 

Národopisný soubor Formani, Slatiňany

Národopisný soubor Formani zpracovává písně, tance a zvyky z východních Čech, převážně z regionů Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka. Formani působí při T. J. Sokol Slatiňany, spolupracují s městem Slatiňany a také s Waldorfskou školou v Pardubicích. Choreografie jsou „šité na míru“ členům souboru. Snaží se v nich zachytit zapomenuté tradice našich předků, zároveň pobavit diváka a využít různověkosti členů souboru. Vedle sousedských, obkročáků, skočné či oblíbených mateníků mohou Formani nabídnout i výuku lidových tanců, taneční zábavy a soutěže, vánoční programy s koledami, s živým betlémem či vánočními písněmi barokních kancionálů a program staropražských písní.

 

Soubor písní a tanců Dyleň, Karlovy Vary

Karlovarský soubor písní a tanců Dyleň založili v roce 1957 manželé Aleša a Miroslav Balounovi, tehdy ještě nesl název Mládí. Roku 1974 byl souboru vybrán nový název Dyleň podle bájemi opředené hory v Českém lese nedaleko německých hranic. Dyleň vystupuje ve zrekonstruovaných karlovarských lidových krojích. Ve svém velmi rozsáhlém repertoáru má například také písně a tance řemeslnické, taneční hry, mateníky, kolečka a především tance humorné. Zpracovává lidové písně a tance nejzápadnější části Čech, Karlovarska a pohraniční oblasti kolem řeky Ohře, tedy kraje, kde po staletí vedle sebe žili Češi a Němci. V současné době sdružuje něco kolem stovky členů od 3 až do 70 let rozdělených do pěti tanečních a jedné hudební složky. Může se také chlubit tím, že na jednom pódiu spolu vystupují nejen rodiče a jejich děti, ale dokonce i vnoučata. Dospělá i dětská složka se pravidelně účastní festivalů nejen doma, ale i v zahraničí. Do největší dálky se „Dyleňáci“ podívali do Mexika, Malajsie, Izraele nebo na Severní Kypr. Od roku 1996 obstarávají veškerou organizační práci na Karlovarském folklorním festivalu.